Poslední příspěvky

Beats for Love zase ve Vítkách

Ostrava se stává symbolem pro velké festivaly. Kromě vyhlášeného Colors of Ostrava a oblíbeného Oldies festivalu nabírá na síle i taneční Beats for Love. Na čtyři dny v roce se bývalý průmyslový areál vysokých pecí Vítkovice přepne do tanečního rytmu. A je to pořádná podívaná. Jedná se totiž o největší taneční festival ve střední Evropě (tedy široko daleko).

Festival poslední roky navštěvuje přes 50 tisíc návštěvníků. K dispozici je celý areál, v podobném rozsahu jako známe Colors of Ostrava. Kvůli množství návštěvníků vznikají několik přechodných kempů, parkovišť a v plánu jsou zesílené nebo speciální vlaky z Prahy a také z Katowic. Další prvek, který činí tento festival významným je fakt, že je snímán z družice. Firma Pepsi jej totiž zařadila mezi 15 festivalů, které se rozhodli nafotit z družice. Vznikne tak řada unikátních snímků, kterými se masové akce běžně chlubit nemohou. Ředitel festivalu, Kamil Rudolf, chce do několika let udělat z Beat for Love jeden z největších tanečních festivalů v Evropě.

Fatboy Slim vystoupí na festivalu Beats for Love v Ostravě

Letos (2017) bude k dispozici osm stage, kde vystoupí na sto hudebníků. Mezi nejznámější hvězdy, které na nabídku BfL kývly patří Fatboy Slim, Chase, Wilkinson, Sigala, N.O.H.A., Riva Starr, DC Breaks a spoustu dalších dalších.
Těšit se samozřejmě budete na spoustu stánků s jídlem, což však organizátoři žádný rok nezanedbali. Občerstvení bylo všude dost (nikdy jsme nemuseli čekat třeba na pivo nebo placek). Pít se bude zřejmě tradičně Excellent a Radegast. Velkým partnerem je pak Pepsi.

Pokud nemáte zatím žádný plán na začátek července, tak zamiřte do Ostravy a pobavte se a zatančete na mega festivalu BfL. Lístků je ještě dost a zřejmě bude i něco ke koupi přímo na místě.

 

Technika pro DJ

Tento článek navazuje na minulý. Projdeme si techniku, která je pro DJing potřeba.

Jak to vypadá v reálu?

Váš přehrávací pult musí mít kromě klasických funkcí (zapnout, vypnou, vysunout, posunutí času, apod.) i několik speciálních funkcí, které běžné domací přehrávače nemají. Nejdůležitější je posuvné tlačítko PITCH. Pomocí něj můžeme zrychlit či zpomalit skladbu. Většina tanečních skladeb je čtyřdobých (jedna – dva – tři – čtyři) ale tempo může být různé (viz. BPM z minulého článku). Pitch slouží k přízpůsobení  následující skladby na rychlost té stávající, tak aby začátek doby udeřil ve stejnou chvíli a překrýval se po dobu přechodu z jedné skladby na druhou.
Dalším potřebným tlačítkem, které však v době digitálních nahrávek pozbylo smyslu je okamžitý start. V době desek a CD disků bylo třeba, aby se píseň spustila okamžitě po stisknutí a ne, že se čekalo než se CD načte.
Co tedy všechno potřebujete ? Dva nezávisle zdroje zvuku (tzn. dva CD přehrávače, dva gramofony, nebo dva programy na spouštění hudby v počítači). Dále mixážní pult a sluchátka. Samozřejmě v dnešní době nepotřebujete dva cd přehrávače. Specializovaná technika je jeden přístroj se dvěma nebo více vstupy pro cd disk. Podobně jsou na tom audio programy do PC.
dj pult pioneer
Mixážní pult pro DJ je daleko jednodušší než znáte od kapel z koncertů. Je menší a má méně funkcí (nejsou zkrátka potřeba). Pro vás je důležité smíchat dva zdroje zvuku. Proto jsou funkce mixážního pultu omezeny takto: pult je složen ze dvou totožných části, které obsahují stejná tlačítka. Je zde také výstup pro sluchátka. Na mixačním pulut pak volíte, který zdroj hudby chcete poslouchat. Buď můžete poslouchat jen jednu z písniček a nebo přepenete a posloucháte obě písničky najednou. Dále je zde Pitch či okamžitý start. A samozřejmě ovládací prvky jako zvyšování hlasitosti (zase lze ovládat obě písničky extra).

Vše uvedené nahradí dnes software

Veškeré funkce mixážního pultu vám může nahradit prográmek do počítače. Programů je obrovské množství, placených i zdarma. Jste-li začátečník a chcete si teprve mixování vyzkoušet, stáhněte si některý free software na mixování hudby a za pět minut můžete začít. DJ technika je totiž dosti drahá a přes počítač si vše můžete vyzkoušet zadarmo. Ovládání myší samozřejmě není nic extra, ale vzhledem k ceně je pořád fajn. V klidu a pomalu si zkoušejte plynulé přechody mezi skladbami. Pokud vás to bude bavit a budete se chtít posunout dále, můžete si zakoupit tzv. DJ kontroler. Jedná se o krabici na které jsou základní tlačítka jako na mixážním pultu. Tu připojíte do počítače a propojíte s vaším programem na mixování hudby. Obvykle se prodává kombo. Tedy DJ kontroler dohromady už s nějakým lepším programem. Tato kombinace vám může vystačit hodně dlouho. Mixovací konzole je daleko levnější než celý mixážní pult a dj aparatura.

Jak se mixuje hudba

Jeden by řekl, že informací o mixování hudby bude plný internet. Opak je však pravdou. Internet je plný prográmků a recenzí o nich, informace kde najít zdarma zvuky apod. Ale konkrétní postupy, jak začít, na co si dá pozor zmiňuje pouze pár článků. Přestože DJing zažívá díky technologiím boom. V tomto článků poskytneme pár rad právě začátečníkům.

Pokud jste již pokročilí příznivci mixování hudby, tak tento článek asi úplně nebude pro vás. Je určen hlavně pro úplné začátečníky, kteří neví kde začít. V našich začátcích pomáhal web djmix.cz, který je dnes už ale mrtvý (pouze zaparkovaná doména). Pokusím se vás správně nasměrovat, ať víte co v začátcích dělat a kde hledat ty správné informace.

Jak mixování vlastně začalo

Na začátku mixování šlo hlavně o propojení různých disco písniček tak, aby nedošlo k přerušení hudby. Začalo to někddy kolem roku 1970 v několika známých gay klubech v New Yorku. Základem disco je čtyřdobý takt. DJové si totiž všiml, že tanečníci neradi mění rytmus při přechodu jedné písničky na druhou. Proto hledali podobné písničky a plynule je pouštěli za sebou, tak ať tanečníci nemusí měnit svůj pohyb. Tím také značně omezí odcházení publika z parketu.

Jak mixovat mezi dvěma písněmi

Teoretici mixu uvádějí tří základní principy přechodu mezi dvěma songy. Všechny tři podmínky by měly být dodrženy. Pokud jednu podmínku vynecháte, je přechod hodně zřetelný a posluchači to ocení nelibostí vůči vám.

  • takt obou písní musí mít stejný počet dob (např. 3/4 takt, osminový takt apod.)
  • tempo (rychlost) skladby je stejné
  • Při přechodu z jedné na druhou musí doby (počítání jedna dva tři čtyři) udeřit ve stejné chvíli.

Takt – je u taneční hudby většinou čtyř dobý. Zuste počítat – jedna dva tři čtyři – jedna dva tři čtyři – jedna… a tak pořád dokola. Je to vlastně jakýsi sled opakujících se rytmů.

Tempo  – je rychlost. Tzn. kolikrát za minutu napočítate  jedna dva tři čtyři. Měří se v BPM (Beats Per Minute – údery za minutu). Čím více dob za minutu napočítáte, tím je skladba rychlejší.

Přechod – pokud máme tedy vybrané dvě skladby, které mají stejné taktování i jsou stejně rychlé (mají stejný počet dob za minutu), musíme je sladit a dokonale nachystat přechod mezi nimi. Tedy doby obou skladem musí začít současně. Toto vypadá napsané složitě, ale je to pouze o cviku a naposlouchání písniček. Pak přechod připravíte zcela automaticky.

Hudba 21.století

Hudba se vyvíjí od pravěku, kdy v tlupách měli jednoduché bubínky, tloukli do kamenů nebo vyráběli primitivní píšťaly. Postupem času se s rozvojem lidstva rozvíjela hudba. Vznikaly složitější nástroje – loutny, harfy, rohy, basa a další. Hrálo se ve větších skupinách a důraz se kladl na zpěv. Zejména skupinový zpěv, který dobře zní. S příchodem elektřiny vznikaly elektronické piána, kytary. Později se začala dokonce hudba mixovat bez nástrojů, z kratinkých nahrávek zvuků hudebních nástrojů (dnešní mixační pulty – drum, techno, tekno…).

hraní na digeridoo přežívá přes tisíc let

Podobně jako u módy některé styly se vyvinuly a pak je čekal útlum. Ale žádný hudební styl zcela nezanikl a vždy má svůj určitý okruh zájemců. Například pravěké hraní, na kusy dřev, primitivní bubínky se dnes vrátil ve formě didgeridoo. Není to sice výstřelek populární hudby, ale má svůj okruh fanoušků. Dále třeba kostelní chorály, oblíbené hlavně ve středověku. Zachovaly se v kostelech do dnes. Dokonce i svaté písně se skoro nezměnily. Zajděte si dnes do českého kostela. Stále občas uslyšíte stejné songy, které byly hitem ve 14. stol. Dalším příkladem je klasická hudba. Ta dodnes přežívá ve stále navštěvovaných operách. Takto bychom mohli pokračovat u všech hudebních stylů. Samozřejmostí jsou styly od poloviny 20.stol. Ty přežily všechny a s velkou základnou fanoušků (rock, pop, atd).

V dnešním světe posloucháme zkrátka všechno. Stejně jako si oblékáme všechno a nikdo se moc nediví. Nejposlednější rozvíjený hudební styl je mixovaní hudby. Teď nemyslíme vesnické DJs na diskoteách, ale skutečnou tvorbu songů ze střípků, krátkých hudebních zvuků. Mistři v oboru dokážou pomocí mixovacího pultu napodobit prakticky jakýkoli hudební styl. Celá problematika je samozřejmě složitější a budeme se jí věnovat v dalším článku. Největší rozvoj mixování hudby ale zažívá právě v posledních třech letech, kdy existuje velké množství free programů a každý již má doma výkonný počítač. Navíc na internetu stáhnete „zdarma“ jakoukoli písničku, kterou můžete upravovat a spojovat s jinou.

Další pozitivní vlivy hudby na dítě

Lepší učení i emoce

Pojďme se podívat na další pozitiva hudby. Děti, které od malička zpívají, případně se i učí na nějaký hudební nástroj, lépe jim jde slabikování a následně čtení. Při zpěvu a učení písniček se navíc učí nová slova (znát a správně vyslovovat). Je však vhodné podotknout, že ne každý hudební styl je vhodný. Třeba české a moravské lidové písně jsou v různých nářečích, což není pro dítě na škodu, protože jinde se ke starým archaismům v podstatě nedostane. Rozvoj hudebního sluchu pomáhá i s učením cizích jazyků. Jde o napodobování. Zpívání písniček je napodobování slov a výslovnosti (rytmu) a cizí jazyk je to samé. Napodobujete slova a výslovnost. Nedoporučuje se však dětem pouštět moderní písně „pro děti“, kde párek tlusťochů přezpívá text písně za bušení tuc tuc. Z takového stylu moc dítě nemá a v podstatě bude vnímat hlavně to tuc tuc.

Psychologové doporučují rodičům a dalším členům rodiny, ať dětem zpívají. V podstatě ani nezáleží na kvalitě hlasu, jako spíše na správné výslovnosti a bohatosti slovního projevu. Začít můžete ještě před narozením potomka. Například při běžných domacích pracech si nastávající maminky mohou prozpěvovat. Pustit rádio je celkem zbytečné, protože dítě v bříšku vnímá slyší pouze zvuky matky nebo když někdo vyloženě mluví do břicha. Až v posledním měsíci začne slyšet i zvuky vzdálenější.
Muzikoterapie je vhodná pro předčasně narozené děti, kterým se pustí nahrávky se zpěvem a povídáním rodičů. Zvuky nejbližších je pro nedonošená miminka velmi uklidňující.

A s jakou hudbou je dobré začít ?

Nejlépe s hudbou pro děti zaměřenou na zpívání (důsledné vyslovování), tanečky a různá rytmická cvičení. Toto lze provádět prakticky od narození. Na internetu je takových písniček hromada a existují samozřejmě různá rodičovská centra, kde se lze k materiálům dostat. Některé základní umělecké školy přímo nabízí hodiny hudby a tance pro nejmenší a rodiče jsou přítomni v sále.

Můžete zkusit dát dítě hrát na nějaký hudební nástroj. Lze to zvládnout i v předškolním věku. Nutno však donutit dítě ke cvičení, ale ne formou drilu, ale musí cvičení chápat jako zábavu a hru. Jedná nová čínská studie uvedla, že děti, které takto malé učily na hudební nástroj, měly mnohem vyvinutější mozek na jazyky, plánování, povědomí o času. Byly trpělivější a odpovědnější k pozdějším školním povinnostem.
Pasivní poslouchání má také pozitivní vliv, nicméně zde jsem asi tak na pětině vlivu, než když hudbu opravdu aktivně provozujeme. Klidně stačí, když si s dítětem pustíte nahrávku a budete spolu zpívat.

nechte dítě zpívat nebo zpívejte s ním

Vnímání hudby zlepšuje matematiku

Že hudba má pozitivní, o tom vědci ví už od poloviny minulého 20.století. Za tu dobu se však hudba hodně změnila. Od klasické hudby a starých písniček až k dnešnímu technu a drumu.

V polovině minulého století se propagovala tzv. Mozartova teorie. Jednoduše řečeno, že při poslouchání klasické hudby se zvyšuje IQ dítěte a může se zlepšovat i v dalších vědních disciplínách (typicky třeba matematika). Rodiče tehda nakupovali nahrávky s klasickou hudbou a pouštěli je malým dětem.

Psycholog Jan Kulhánek tehdejší rodičovská snažení podporuje:“dnes již pozitivní vliv hudby na dítě a jeho vývoj nezpochybňujeme. Jde zejména o vnímání harmonie a melodie (souhry zvuků). Hudba je v podstatě matematika a stimuluje mozek. Důležitý je samozřejmě vliv rodiny a vztahu mezi rodinou a dítětem. Vedení rodičů k jakémukoli učení nelze samozřejmě nahradit nahrávkou vážné hudby“. Kulhánek dále dodává, že vliv Mozartova efektu nebyl nijak věrohodně prokázán. Navíc kromě hudby je důležitý i pohyb a cvik jemné motoriky.
Přes neprokazatelnost, že samotný poslech hudby zvyšuje IQ naopak existují studie o hraní na hudební nástroj. Je prokázáno, že dítě, které začne hrát na hudební nástroj a chodí do hudební školy (praktickou i teoretickou výuku) se obvykle zlepšuje i ve škole. Rytmus a trvání dob musí děti počítat a následně například lépe pochopí v matematice zlomky.
Při výuce zlomků se nově například doporučuje, aby se učily pomocí tleskání, bubnování a říkanek. Při testování těchto metod v americe má tato výuková metoda o 40 % větší úspěšnost.

cvičení not