Příběh Karla Gotta v posledních dvou letech sledují snad všichni hudebníci i fanoušci hudby. A to i my, rockeři, kteří klasický pop příliš nemusí. Jeho tři hospitalizace, o který se ví samozřejmě, vzbudily mnoho obav o mistrovo zdraví a dokonce život. Po zhruba půl roce uzdravování z nádoru začal Kája opět koncertovat. Je to zvláštní, ale pro něj je to asi způsob zotavování. Energie návštěvníků koncertů a fanoušci jej dobíjejí.

Gott je 41. násobný Zlatý Slavík. I když této anketě nepřidávám žádný význam, v minulosti byla populární. A stejně populární je i jeho hláška „Tak to jsem nečekal“. A není to už žádný mladík. 77 let je pro aktivního člověka hodně a věk se na něm jistě pomalu podepisuje. První po rakovinný koncert měl na pozdim 2016 v Malostranské Besedě. Stejně jako na prvním koncertě, neměli média přístup ani na druhý koncert tuto středu, ve vyprodaném sále divadla Hybernia. Rozjel to ve velkém stylu s mnoha hosty. Pěvecké duley si hodil Pilarovou, Csákovou, Dykem nebo Kolářem. Večerem prováděl oblíbený moderátor Libor Bouček. A chystají se koncerty další.

Kája už není co býval, měl by zvážit odchod do uměleckého důchodu.

Gott má diamantovou desku, za 13 miliónů prodaný nosičů. Což je v ČR úctyhodný výkon. Jeho album Čtyřicet slavíků bylo oceněno anketou Anděl za nejprodávanější album roku. Přesto je evidentní, že Mistr je unavený a hlas už není co býval. To ostatně říkají i návštěvníci koncertů. Pokud zabrousíte mezi lid, tak vám většina řekne, že by měl odejít do uměleckého důchodu a vykašlat se na koncertování. Maximálně příležitostně, navštívit koncert některého z kolegů. Raději by měl poslední roky životy věnovat svým malým dcerám. Nic lepšího by od něj dostat nemohly. Ale zatím věřme, že Kája je skutečně nesmrtelný, ale ještě o něm uslyšíme.