Že hudba má pozitivní, o tom vědci ví už od poloviny minulého 20.století. Za tu dobu se však hudba hodně změnila. Od klasické hudby a starých písniček až k dnešnímu technu a drumu.

V polovině minulého století se propagovala tzv. Mozartova teorie. Jednoduše řečeno, že při poslouchání klasické hudby se zvyšuje IQ dítěte a může se zlepšovat i v dalších vědních disciplínách (typicky třeba matematika). Rodiče tehda nakupovali nahrávky s klasickou hudbou a pouštěli je malým dětem.

Psycholog Jan Kulhánek tehdejší rodičovská snažení podporuje:“dnes již pozitivní vliv hudby na dítě a jeho vývoj nezpochybňujeme. Jde zejména o vnímání harmonie a melodie (souhry zvuků). Hudba je v podstatě matematika a stimuluje mozek. Důležitý je samozřejmě vliv rodiny a vztahu mezi rodinou a dítětem. Vedení rodičů k jakémukoli učení nelze samozřejmě nahradit nahrávkou vážné hudby“. Kulhánek dále dodává, že vliv Mozartova efektu nebyl nijak věrohodně prokázán. Navíc kromě hudby je důležitý i pohyb a cvik jemné motoriky.
Přes neprokazatelnost, že samotný poslech hudby zvyšuje IQ naopak existují studie o hraní na hudební nástroj. Je prokázáno, že dítě, které začne hrát na hudební nástroj a chodí do hudební školy (praktickou i teoretickou výuku) se obvykle zlepšuje i ve škole. Rytmus a trvání dob musí děti počítat a následně například lépe pochopí v matematice zlomky.
Při výuce zlomků se nově například doporučuje, aby se učily pomocí tleskání, bubnování a říkanek. Při testování těchto metod v americe má tato výuková metoda o 40 % větší úspěšnost.

cvičení not